Vzpomínky Jaroslava Vostrého zahrnují nejslavnější éru Činoherního klubu, kdy zde pracoval jako umělecký šéf a podílel se tak výrazně na určování uměleckého směřování tohoto divadla a jeho repertoáru. Při tom nespouští ze zřetele ani kontext doby, která sice svazovala umělce svými cenzurními zásahy, ale byla zároveň etapou myšlenkového přerodu, poskytující množství jiných smyslů a významů. Navíc to byla doba, kdy dozrávaly vyjímečné režisérské a herecké talenty: Menzel, Kačer, Pucholt,Hrzán, Abrhám, Kodet, Landovský ....
