Publikace představuje život a uměleckou tvorbu českého malíře Jaroslava Kláta (narozen 1962) v kontextu vývoje výtvarného umění 20. a 21. století. Ačkoliv je jeho tvorba generačně nezařaditelná do jednoho výtvarného názoru a proudu, Kláta ovlivnilo hned několik uměleckých osobností. V publikaci jsou proto popsány umělecké směry a konkrétní malíři (Miloš Malina, Jan Smetana), na které Klát ve své tvorbě volně navázal. Zejména je zdůrazněno setkání Kláta a Smetany, jež tvoří ústřední okamžik jeho uměleckého formování. Opomenuty nejsou ani moderní výtvarné trendy a dobový kontext (normalizační milieu) přelomu 70. a 80. let 20. století, v němž se profilovala Klátova malba. Zvláštní pozornost je věnována také Klátovu pobytu v Paříži a cestám do exotických zemí, které obohatily jeho výtvarnou tvorbu. V knize jsou dále prezentovány a analyzovány základní konstrukční a kompoziční prvky Klátova malířského rukopisu, jenž charakterizuje dominantní role barvy a světla. Publikace interpretuje Klátovu tvorbu jako ukázku symbolického konstruktivismu, který je založen na originální syntéze tvarů, kompozic, objektů a barev stojící na hranici výtvarné abstrakce.
