Monografie Jana Bičovského představuje v prvním svazku syntézu současného stavu bádání indoevropské srovnávací jazykovědy v podobě mluvnice rekonstruovaného indoevropského prajazyka, přičemž reflektuje nejnovější poznatky a teorie, včetně autorových, a zasazuje praindoevropštinu jakožto jazyk do kontextu současné synchronní i diachronní typologie. Druhý svazek doplňuje samotnou mluvnici dalším aparátem, a to jednak uvedením do historie a metod indoevropeistiky, jednak krátkým shrnutím dokladů a historie indoevropských jazykových větví. Slovníček praindoevropských kořenů a afixů usnadňuje orientaci v prvním svazku i práci s výběrovou chrestomatií ze sedmi nejstarších indoevropských větví, která knihu uzavírá.
