Autor uvažuje o dialogu jako způsobu rozumné komunikace mezi lidmi, vedoucí k vzájemnému porozumění a udržení dobrých vztahů jak mezi jednotlivci, tak i mezi skupinami či národy. V úvahách o dialogu pronikneme postupně okolím či pozadím jevu. Tvoří je zlo a násilí a jemu opačná touha po dobru a spravedlnosti a lásce. To je hlavní předmět evropského filozofického myšlení, s nímž se spojuje hledání vztahu mezi jedincem a společností. Proniknout k poznání, co dialog přináší a kdy je dialog skutečný a pravdivý a znásobuje hodnotu života, není jednoduché. Úvahy o dialogu by nikdy nevedly k závěru, kdyby autor nehájil určitý postoj. Hovoří proto o dialogu v duchu, který se vymyká postmoderní cestě vágních příběhů, a předkládá své výhrady proti relativistickým názorům.
