V již desáté básnické sbírce Hany Karoliny Kobulejové se můžeme znovu vžít do něžných abstrakcí, které se symbolicky odrážejí ve vlastních pestrých kolážích. Pro tvorbu této básnířky je charakteristická kombinace prvků, vyskytujících se na obzoru, s introspektivním vhledem do nitra, kde si nedozírnost vytváří vlastní podstatu. Verše vás zavedou do pralesa, mořských vln i vesmíru. Budete se toulat mezi souhvězdími, otevírat čarovné knihy, uvědomovat si rébusy horizontu a přitom pátrat po spoustě mimořádných souvislostí. Pak se opět ponoříte do vlastní hloubky, což vám umožní objevovat zákoutí srdce i záhady tepu, a hlavně bádat uvnitř tajemné touhy.
