Incest mezi blízce příbuznými osobami je ve většině etnik odsuzován. Přesto lidstvo provází již od egyptských panovnických dynastií ve starověku, všeobecné známosti se těší antická báje o Oidipovi, incest v příběhu Lotovy dcery zachycuje i bible, ve středověku dával svolení k takovým manželským svazkům z řad urozených panovnických kruhů sám papež. Přestože literárního zpracování tohoto tématu se ujali takoví velikáni, jako byli např. Sofokles, Seneca, Shakespeare či z moderních autorů Cocteau, v české literatuře příliš děl o incestu nenajdete. Určité tabu prolamuje svou prozaickou prací známá česko-novozélandská autorka novelou o neobvyklé lásce. Autorka zde hledá odpověď především na dvě otázky: je možné, aby člověk našel své alter ego, toho partnera, který jediný se k němu po všech stránkách hodí, právě v okruhu vlastní rodiny? Co se stane s milenci, kteří se z morálních ohledů své lásky vzdali? Čtenář se u jejich příběhu, zasazeném do padesátých a šedesátých let dvacátého století, může zamýšlet nad tím, co vlastně tvoří podstatu manželského soužití.
