Královna, nebo, jak si raději dávala říkat, král Hatšepsut byla pozoruhodná žena. Narodila se jako nejstarší dcera krále Thutmose I., provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II. a pečovala jako pěstounka o svého nevlastního syna a zároveň synovce Thutmose III. Hatšepsut, žena, která se stala faraonem, geniálním způsobem popřela tradici a etablovala se na božském trůnu faraonů, kde představovala ženské zosobnění muže. Oblékala si mužský oděv, a nosila dokonce i tradiční falešný vous faraonů. Její vláda byla starostlivě vyváženým obdobím vnitřního míru, zahraničních expedicí a monumentální výstavby a Egypt v době jejího panování vzkvétal. Avšak v době po Hatšepsutině smrti došlo k cílevědomé snaze vymazat ji z historie Egypta. Památky na ni byly buď zničeny, nebo si je přivlastníl někdo jiný, její portréty byly vandalsky poškozovány a její jméno bylo na více než dva tisíce let zapomenuto.
