K Velikonočnímu ostrovu se vážou mnohé přívlastky: nejosamělejší, nejtajemnější, nejzáhadnější, nejvzdálenější. Je to pravda. Pravda je ale i to, že jeho historie je stále nedostatečně poskládanou mozaikou jednotlivých událostí, které se ne příliš pravdivě doplňují a způsobují historikům nemálo problémů v jejich dešifrování. Naše znalosti o tomto ztraceném kousku světa v nekonečném Pacifiku jsou podmíněny nevědomostí. Je to celkem pochopitelné. Vždyť samotný ostrov byl objeven až v roce 1722. A co je horší, celkový obraz pacifické kultury známe jen něco málo přes čtyři sta let. Autor knihy se nedal „svést“ krásami tradiční historiografie a dal se na cestu objevování nového. Jedinečnost jeho pohledu na historii Rapa Nui spočívá v nekonvenčnosti, s jakou se do těžkého problému pustil, a v odvaze, s níž problém existence zbytku megalitické kultury v Tichomoří otevřel. Kniha dokumentuje a odkrývá zapomenutá tvůrčí mistrovství našich dávných předků, je podrobnou faktografií, je čtením, od kterého se nebudete moci odpoutat.
