Milovaná i nenáviděná bilance tuzemské básnické scény.
Nápad vydávat ročenky „nejlepších“ básní se zrodil v roce 1988 v USA. Dnes podobné antologie vycházejí v řadě zemí světa. I v českém prostředí jde o sledovaný a prestižní projekt, který letos završí desátý svazek. Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. Editorem (a také autorem doprovodné studie o současném básnictví) je pokaždé respektovaný odborník na současnou poezii, arbitrem pak „zasloužilý“ básník, který svou autoritou projektu vtiskne neopakovatelný punc. Svazek opět představí přibližně čtyři desítky básní, jež byly uveřejněny v uplynulém roce jako básnické novinky česky píšících autorů; pozornost je věnována publikování knižnímu, časopiseckému, ale i na internetu
