„Těla našli v otevřeném příkopu v nejsevernějším cípu 87. revíru. Šest těl leželo jedno přes druhé na zabláceném ledě. Do ledu se ale vsákla i další barva, a tou byla krev. Těla byla nahá. Jejich nahota dodávala noci ještě chladnější ráz, než jaká byla ve skutečnosti.“
Je leden. Na scéně jsou detektivové: Steve Carella z 87. revíru a jeho partner Bert Kling. Jak rozkrývají případ, začíná být jasné, že mrtvoly jsou oběti pouliční války gangů mladistvých – španělských Lebek, černých Šarlatových mstitelů a skupiny bělochů známé zpočátku jen jako „parta“, vedené drsným chlapíkem Randym Nesbittem. Než se podaří Carellovi s Klingem případ uzavřít, stanou se další dvě vraždy a odehraje se tak zuřivá přestřelka, že o ní mluví jako o 3. světové válce.
Jako vždy, i tento příběh z 87. revíru je plný úžasných postav. Je tu detektiv Meyer Meyer, který dostal za úkol uskutečnit na dívčí škole přednášku o znásilnění. Také ho pronásleduje lačný reportér Montgomery Pierce-Hoyt, který píše článek o propojení zločinu a televize. Andrew Kingsley, čerstvý příchozí z Kalifornie, který věří, že dokáže zastavit válku gangů. Lisa Knowlesová, taktéž z Kalifornie, tak krásná a přitažlivá, že jí málem podlehne i Carella. A spousta dalších policajtů, detektivů z oddělení vražd a členů gangů, ohánějících se hesly a vystřelovacími noži. A nad tím vším naprostá autenticita, která je pro 87. revír příznačná.
Občas se stane, že mistr žánru, snažící se zachovat konvence, je nakonec otočí po svém, aby vyvolal mimořádné překvapení. Takový je román Jeho slovo je zákon.
