Dílo Jeana Piageta, zakladatele vývojové psychologie, lze konzistentně vykládat nejen jako psychologické, ale také pedagogické, sociologické či biologické. Páteří jeho díla však je projekt genetické epistemologie. Ta je prezentována jako plnohodnotná koncepce, která navazuje na tradiční noetické otázky, nabízí jejich řešení slučitelné s poznatky vědy 20.století a má své místo nejen v dějinách filosofie, ale i v současných diskusích na polích teorie poznání a filosofie vědy. Mezi nejdůležitější metody genetické epistemologie patří studium psychogeneze poznávacích schopností a základních pojmů. Pro porozumění Piagetově filosofické koncepci je nezbytná znalost jeho psychologické teorie a naopak, neboť jeho psychologie by nevznikla bez projektu genetické epistemologie. Oběma stránkám jeho díla, psychologické i filosofické, je v práci věnována náležitá pozornost.
