V roce 1798 publikoval anglikánský kněz Thomas Malthus první a nejslavnější tezi o vyčerpání zdrojů. Absolutní chudoba mas je neodvratná, protože zdroje jsou omezené a jakékoli zlepšení životních podmínek je brzy vymazáno růstem populace. O nesmírném vlivu této teorie a jejích odnoží svědčí nejlépe čínská politika jednoho dítěte, která svět připravila o stovky milionů lidí a řadu těch žijících o slušný důchod. Nicméně od publikace Malthusovy teze vzrostla světová populace sedminásobně a zároveň se průměrný reálný příjem na hlavu zvýšil desetinásobně. Přitom v mnoha zemích světa včetně České republiky je nyní méně obdělávané půdy a více lesů než před dvěma stoletími. Proč nedošlo a nemůže dojít k vyčerpání zdrojů? A proč jsou přesto alarmistické předpovědi stále tak populární a periodicky se vracejí? Kniha Mojmíra Hampla se Vám právě na tyto otázky snaží odpovědět.
MOJMÍR HAMPL (*1975) je český ekonom s tituly z Vysoké školy ekonomické v Praze a University of Surrey ve Velké Británii. Většinu svého dosavadního profesního života zasvětil České národní bance (ČNB), kam nastoupil jako analytik po obhajobě diplomové práce u tehdejšího viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky. Po čtyřleté přestávce, kdy působil v komerčním i veřejném sektoru, se v roce 2006 do ČNB vrátil, když byl jmenován do bankovní rady. Od roku 2008 zastává funkci jejího viceguvernéra. Celý život se ve svých pracích opakovaně vrací k tématu peněz, měn a centrálních bank. I proto je znám svými velmi ostrými názory na téma eura a evropské integrace. Publikoval více než tři sta populárních a odborných článků v jiných oblastech ekonomie.
