Půvab a hodnota románu Ztraceni v sebeklamu spočívají především v jeho autenticitě. Max Gronach věrohodně přenáší své čtenáře do Ostravy šedesátých let. Do ocelového srdce republiky, tak cenného pro komunistické vedení, a přesto na hony vzdáleného od všemocné Prahy. Dává nám nahlédnout do světa vlivných tajemníků strany, do tehdejšího filmového průmyslu i do života politicky nespolehlivých a nechtěných jedinců. Zároveň nám dává proniknout do atmosféry života běžných lidí hledajících svou šanci v době reálného socialismu. Čtivé vyprávění má v sobě vtip i napětí – a zároveň v sobě skrývá hlubokou otázku: Co je to vlastně láska, odkud se vezme v životě člověka a čím roste? Kniha Ztraceni v sebeklamu je cenným přínosem nejen pro ty, kdo chtějí zrekapitulovat své vzpomínky, nebo ty, kdo se zajímají o dobu, v níž žili jejich rodiče či prarodiče – ale i pro ty, kdo se chtějí zamyslet nad nadčasovými principy mezilidských vztahů.
