V roce 2001 uvedla Česká knižnice důvěrně známé dílo Aloise Jiráska (1851—1930), které zprostředkovává národní mýtus už páté čtenářské generaci. Nyní se znovu vrací k této tradici české prózy devatenáctého století, prodchnuté národním duchem a lidovou moudrostí, a představuje Staré pověsti české (1894) v aktualizované reedici. Jiráskovo převyprávění pětatřiceti nejznámějších pověstí znovu oživuje nejen příběhy z českého dávnověku a z dob křesťanských, ale i pražské pověsti a starobylá proroctví. V komentáři si Jaroslava Janáčková a Karel Komárek kladou otázku po literární genezi díla a zachycují proměny jeho výjimečné recepce.
