Autorky knihou prezentují v širokých souvislostech dva pozdně renesanční soupisy vnitřního vybavení zámku Jindřichova Hradce, významné rezidence jednoho z předních českých šlechtických rodů této doby. -br- Starší z nich vlastnoručně sepsala roku 1604 paní Kateřina Hradecká, rozená z Montfortu (1556–1631), vdova po Adamovi II. z Hradce (1549–1596), vladaři hradeckého domu a nejvyšším pražském purkrabí – zástupci habsburského panovníka Rudolfa II. v zemi. -br- Tato vysoce urozená aristokratka a paní domu zachytila ve velmi specifické švábské němčině zámecké movitosti nejen v nebývalém rozsahu, ale i s osobitým úhlem pohledu a osobními poznámkami. Unikátní pramen přináší informace o podobě nejluxusnějších předmětů určených k reprezentaci i o předmětech určených pro každodenní užití, zlaté a stříbrné nádoby, baldachýny, výbavu loží, tapiserie, zlatem a stříbrem zdobené přehozy, orientální koberce, sedací nábytek, nádobí, svítidla, toaletní potřeby, obrazy či vybavení kaple. Roku 1638 dala zaznamenat movitosti zámku, tentokrát česky, také paní Alžběta Pragerová, zámecká komornice a strážkyně pokojů. Ve sbírkách státních zámků Jindřichův Hradec a Telč se některé z těchto památek nalézají až do dnešních dnů. -br- Čtenáři v knize naleznou kromě edic těchto pramenů také studie přibližující dějiny pánů z Hradce a jejich manželek, především pak přední dámy Českého království Kateřiny Hradecké, rozené z Montfortu, spřízněné s nejbohatšími evropskými rody (mj. Fuggerové). -br- Příběh této šlechtičny, jež se dožila na svou dobu pozoruhodných 75 let, zachycuje její mládí, kdy vyrůstala jako dvorní dáma na vladařských dvorech, popisuje nákladnou svatbu s Adamem II. z Hradce uskutečněnou pod habsburskou patronací i život na hradeckých sídlech spojený s velkolepou reprezentací. Všímá si též osudu Viléma Slavaty, manžela její dcery Lucie Otýlie.
