Publikace se zabývá dosud opomíjenou historií loveckých a chovných obor ve světě, a především v českých zemích. Úvodní kapitoly seznamují čtenáře se základními způsoby lovu, pro něž se kompozičně upravovalo prostředí nově budovaných obor. Následuje část věnovaná historii loveckých obor od starověku na Předním východě, Dálném východě, ve Středomoří, po středověkou a novověkou Evropu. Hlavní část textu se zaměřuje na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se i v našich zemích lovecké a chovné obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. Lovecké obory byly v tomto období hojně zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska. Představena jsou nejvýznamnější historická lovecká zařízení jako například obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Publikace vychází z dlouhodobého studia historických pramenů, ale také z terénních výzkumů.
