První léta jednadvacátého století přinesla v oblasti nádorové imunologie a
protinádorové imunoterapie velmi významné poznatky, které se ve stále větší
míře promítají do běžné klinické praxe. Nové poznatky jsou mimo jiné spojeny
s významným rozšířením odborného slovníku, který nemusí být vždy zcela
srozumitelný a může mnohé zájemce o problematiku odrazovat. Cílem všech
autorů je, aby monografie, při zachování odbornosti, byla čtivá a srozumitelná.
Kniha zahrnuje kapitoly zabývající se problematikou nádorové imunologie a
imunoterapie na obecné úrovni a kapitoly přinášející souhrn poznatků o
klinickém využití imunoterapie, jejích výsledcích a omezeních v protinádorové
léčbě.
Kapitola Etiopatogeneze lidských nádorů poskytuje přehled o aktuálních
poznatcích v oblasti onkogenních mutací, v kontextu vzniku a progrese nádoru,
genomické a chromosomální nestability a ovlivnění klíčových signálních
buněčných cest.
Nosným tématem kapitoly Imunologie nádorů je koncept nádorové
imunoeditace a dynamického vztahu mezi nádorem a imunitním systémem
hostitele, s důrazem na význam nádorového mikroprostředí a na mechanismy
umožňující nádorům unikat z imunologického dohledu.
Kapitola Imunoterapie nádorů se zabývá přehledem principů a možnostmi
klinického využití adoptivní imunoterapie, imunoterapie zacílené na kontrolní
body imunity, protinádorové vakcinoterapie na bázi onkolytických virů a
buněčných toxinů, spolu s možnostmi jejich kombinace.
Kapitola Možnosti a omezení imunoterapie v klinické praxi uvádí stručné
přehledy o účinnosti moderní imunoterapie u solidních i hematologických
malignit jak u dospělých, tak dětských pacientů. Pozornost je věnována též
specifické toxicitě imunoterapie a problematice zvládání nežádoucích příhod
spojených s imunoterapií.
