- První tištěné vydání podle nově nalezené autografní partitury - Předmluva a kritický komentář Evy Velické - Praktické vydání na základě aktuálních výsledků martinůovského bádání Rousselovi se to líbí, ačkoliv sem tam kroutí hlavou Osud do roku 2005 nezvěstného Smyčcového tria č. 1 Bohuslava Martinů z přelomu let 1923-1924 je pozoruhodný: trio je první skladbou, kterou Martinů vytvořil v Paříži poté, co se stal soukromým žákem Alberta Roussela. Během roku 1924 bylo pravděpodobně v Paříži dvakrát provedeno, v únoru 1925 mělo trio svou českou premiéru, po níž prosil Martinů svého přítele S. Nováka, aby se postaral o ty partitury těch věcí, co se hrály, aby to nezašantročili někam , protože nemá žádné skici ani opisy. Posléze došlo přesně k tomu, čeho se Martinů obával - tato jediná existující verze tria se ztratila, teprve na podzim roku 2005 byl díky pátrání pražského Institutu B. Martinů objeven rukopis tria (partitura a hlasy violy a violoncella - houslový part je doposud nezvěstný), který se nachází v Dánské královské knihovně v Kodani a podle něhož vzniklo předkládané urtextové vydání.
