Studium psychoanalýzy přivedlo autora publikace k zaznamenáváním svých snů, které analyzoval.
Soubor snů pokrývá období třiceti let a navazuje na úctyhodnou tradici, kterou má „oneirická“ literatura ve světovém i českém písemnictví. Jsou to např. Jindřich Štyrský, Jakub Deml, Jan Weiss, ale třeba i Karel Jaromír Erben.
Mnohé uvedené sny mají silný hermetický podtext a jak sám autor píše „...nečinil jsem rozdílu mezi tím, jestli ke mně ten či onen sen přišel branou z rohoviny nebo branou ze slonoviny. Vyloučil jsem pouze sny, které nesly neklamnou pečeť toho, že přišly branou z voloviny.
I to se člověku někdy stává...“. I když několik snů již bylo zveřejněno (např. v časopisech Svět magie, Horus či v knize Magie) nalezne čtenář v dalších více než šedesáti snech hermetické poučení i poetickou inspiraci.
