Téměř čtrnáct let uplynulo od mého útěku s dcerou Napirai, které byl tehdy rok a půl, a já nemohu uvěřit tomu, že teď sedím v letadle a znovu cestuji do Keni.
Hlavou se mi honí úzkostlivé otázky: Jak vypadá můj někdejší domov? Co z něj zůstalo? Co všechno se změnilo? Poznám ještě vesničku Barsaloi na severu Keni a její obyvatele? Jak se bude chovat Lketinga, můj bývalý manžel, samburský válečník? A co mama? Přijmou mě ještě mezi sebe?
