Ve svém románu Beze zbraně se polská autorka Zofia Kossaková vrací do pohnuté doby 12. a 13. století a líčí prostředí, jež tvoří pozadí křižáckých výprav do Svaté země. Na historicko-náboženském podkladu pak rozvíjí několik příběhů tehdejších představitelů náboženské, politické a kulturní Evropy, ať už je to nezáviděníhodný úděl kardinála Pelagia, který svou pýchou a nezkušeností zničí celé křižácké vojsko, či milostný románek nového jeruzalémského krále Jana de Brienne s tragickými následky, nebo vrchol slávy a vnitřní přerod slavného trubadúra Viléma Diviniho. Mezi těmito velikány vykresluje méně známý úsek života sv. Františka z Assisi, zakladatele řádu františkánů, který nakonec sám a beze zbraně dosáhne toho, co se mnohatisícovým vojskům nepodařilo, když si svou radostí a odvahou získá srdce velkého a obávaného sultána a zachraňuje to, co se zdálo být nenávratně ztraceno.
