Nový výklad přemyslovského cyklu v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě řeší otázky nastolené dosavadním bádáním a restaurátorskými průzkumy. Na základě revize dřívějších ikonografických analýz jsou navrženy nové možnosti identifikace jednotlivých postav a výkladu oráčské scény, z nichž následně vychází datace vzniku malířského programu v letech 1096–1099. Přemyslovský cyklus je vyhodnocen jako dílo výrazně pamětního charakteru obohacené kromě důrazu na rodové vazby také zakladatelskou symbolikou nebo motivem „translatio regni“ zasazených v celkově apokalypticky laděném programu výzdoby. Výklad si vzhledem k nedostatku pramenů, dochování maleb a ikonografickým nejasnostem vyžádal řadu exkursů. Zvláštní pozornost je věnována rekonstrukci a možnému čtení téměř zničeného nápisu na vítězném oblouku. K práci jsou připojeny také dva dodatky, z nichž první se věnuje osudům lýkových střevíců a mošny, které byly spojovány s Přemyslem Oráčem a objevují se také ve Znojmě na oráčské scéně, jejichž stopy se podařilo sledovat přes rudolfinské sbírky až do 19. století. Druhý dodatek obsahuje vybrané poznámky k dalšímu bádání týkající se například ohlasů znojemské dílny ve Štýrsku nebo otázky formálních východisek malířské školy z Canterbury.
