Během pobytu na Markézách v roce 1921 pořídila autorka kresby a fotografie tetování na tělech domorodců. Protože tetování je dnes v této zemi zákonem zakázáno a tudíž vymírá, tato kolekce posledních exemplářů tetování, které dnes existují na Markézách, si žádá komplementární kolekci informací, co se týče praxe tohoto umění a konečně, že tyto krásné motivy by mohly být částečně započítány a jednoho dne zaujmout své zasloužené místo v historii umění. Data byla získána od domorodců, kteří byli tetovaní, jednoho starého tuhuny, umělce, který prováděl tetování, a z literárních zdrojů, a tak byl dán dohromady poměrně přesný obrázek tohoto zvyku. Diskuze o samotných vzorech, o kterých dnes domorodci neví nic kromě jejich názvů, je převzatá v duchu ocenění a ve víře, že návrhy nabídnuté vhledem k evoluci a významu této formy umění můžou odkrýt další možnosti a vést k přesvědčivějším interpretacím tohoto umění.
Kniha je doplněna rozsáhlou galerií tetování.
