Pokud je psí nebe poblíž toho lidského, určitě tam potom zajdu navštívit své psy… slibuje v prologu pozoruhodné knížky Aleš Dostál, zkušený prozaik, lesník a myslivec a především zanícený chovatel psů.
V časovém oblouku padesáti let trvání jeho chovatelské stanice nám předkládá autentické příběhy několika generací psích kamarádů na pozadí života svého a svých nejbližších.
Čtenáře tak jistě zaujmou a pobaví osudy ohařů, jagdteriérů, kokršpanělů, jezevčíků drsnosrstých, bíglů, basset houndů, modrých gaskoňských bassetů až po trpasličí hladkosrsté jezevčíky, kteří autorovi, jak říká, při psaní radili jako první čtenáři.
Jezevčík se totiž, jenom když trochu chce, číst naučí.
Z lektorského posudku: Autobiograficky, tragikomicky laděný příběh jednoho lidského života, v němž psi různých ras, povah a věku mají své nezastupitelné místo. Příběhy, u kterých slzy smíchu vystřídají ty opravdové, protože je psal život a v něm slunce stále nesvítí…
