Publikace se zabývá dějinami tlumočení v Namibii zvláště v období německé koloniální správy (1884–1915). Jedná se o první práci, která poskytuje systematický souhrn historie tlumočení v kontextu formování německého koloniálního panství. Monografie, která vychází z namibijských a německých archiválií, nejprve podává souhrn jazykové a kulturní situace v kolonizované Namibii s ohledem na komunikační obtíže spojené s rozdílnou segmentací reality v africkém a evropském prostředí. Ačkoliv koloniální správa zamýšlela poskytnout oběma stranám dostatečné jazykové vzdělání, daný cíl se ukázal jako příliš ambiciózní, a proto bylo nutné využít služeb tlumočníků. Následuje analytický rozbor tří klíčových oblastí, v nichž se tlumočení uplatňovalo nejhojněji – práva, náboženství a diplomacie. Největší pozornost je přitom věnována představení role, statusu, pracovních podmínek a kompetencí tlumočníků. Výklad stručně sleduje též problematiku překladu a vývoj tlumočení po zániku kolonie až do současnosti.
