Verše z Bridelova Života svatého Ivana, zvolené jako titul souboru barokologických statí, naznačují napětí mezi nestálostí pozemského života a neustálou pevností věčného žití, k němuž barokní člověk směřoval. Napětí mezi protiklady patří k hlavním charakteristickým znakům baroka, které dovedlo nově vyslovit smyslové počitky a v extázi usilovat o duchovní spojení lidské duše s Bohem. Tušíme to více či méně při pohledu na barokní stavby, sochy a obrazy i při poslechu barokní hudby. Avšak proti architektuře, sochařství, malířství, hudbě a uměleckému řemeslu je barokní literatura v nevýhodě: musí být zprostředkována, mnohdy teprve objevena, aby se mohla stát živou součástí přelomu století a tisíciletí. O takové zprostředkování usilovala Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy, jejíž barokologické relace se zde prezentují.
