Prozaik Milan Čechura není na české literární scéně žádným nováčkem, tato kniha povídek a fejetonů je již osmou položkou v seznamu jeho samostatné tvorby. Plzeňskému autorovi (nar. v roce 1949 v Ústí nad Labem) v nakladatelství NAVA vyšly dosud dva tituly – v roce 2013 Malý nepřítel a tři roky předtím Dědečkárna. Zatímco v první z uvedených knih autor uplatnil cit pro krátké horory, ta druhá je žánrově velice blízká právě novince Povid(f)ej. Milan Čechura zde opět obléká kabát humoristy, vypravěče textů s vtipnou zápletkou a často s nečekaným rozuzlením.
V úvodu této knihy „starý literární čokl“, jak sám sebe Čechura tituluje, vyjadřuje přání, aby čtenáři, kteří se do jeho povídek a fejetonů pustí, zažívali jen samé libé pocity. „Těch věcí, které vyvolávají pocity nelibé až blbé, je přece kolem nás až až,“ dodává autor. S tím nelze než souhlasit. Kniha Povid(f)ej je sice rozsahem krátká, to však vůbec nebrání tomu, aby se vyslovené přání Milana Čechury nesplnilo.
