Letošní léto bylo na Gotlandu takřka tropické. Neobvykle vysoké teploty přetrvávaly ještě téměř celé září. Čtyřiadvacetiletá Jenny Lundgrenová probděla už mnoho nocí, ne však kvůli dusivému horku. Mučily ji vzpomínky z dětství. Stále se opakující děsivé sny ji nakonec donutily k dramatickému rozhodnutí. Udá svého vlastního otce. Obviní ho z vraždy.
O týden později se v zatopeném vápencovém lomu na severu Gotlandu potápějí dva chlapci. To, co pod vodou uvidí, je k smrti vyděsí. Několik metrů pod hladinou se vznáší tělo mrtvého potápěče.
Tyto dvě události stojí na počátku nervy drásající cesty do minulosti. Oživí vzpomínky daleko hrůznější než ty, které Jenny na konci léta nedaly spát.
