Kniha se pokouší přispět k teoretickému ukotvení diakonie jako křesťansky orientované praxe pomáhání v moderní společnosti. Shrnuje současnou diskusi k tématu zejména v německy mluvící oblasti, vychází přitom ovšem ze specificky českého kontextu. Základ pro reflexi tvoří „trojnožka diakonie“ v Českobratrské církvi evangelické v podobě Diakonie ČCE, křesťanské služby a diakonátu. Jako metodologické východisko byla zvolena teorie sociálních systémů, vypracovaná Niklasem Luhmannem, která umožňuje diferencovaně popsat mnohorozměrnou skutečnost křesťanského pomáhajícího jednání v jeho dějinném vývoji i v současnosti. Základním východiskem studie přitom zůstává perspektiva teologická. Kniha je určena zájemcům o praktickou teologii, pastorační práci a sociální práci, dále pak pracovníkům v sociálních službách a konečně také všem, kdo se v církvích věnují diakonické práci.
