S postavou kněze Jiřího Popieluszka se autor Bernard Brien seznámil při své cestě do Polska roku 2012. Byl jeho příběhem osloven a přijal jej za patrona svého pozdního kněžského povolání. O pár měsíců později byl pozván do nemocnice v Créteilu, aby udělil svátost pomazání nemocných muži, který umíral na rakovinu krve. Na závěr přidal modlitbu za svatořečení kněze Popieluszka, přičemž v duchu dodal: „Poslyš, Jiří, je 14. září, máme oba narozeniny, tak jestli máš něco udělat pro našeho bratra Francoise, je na to ten pravý den!“
Druhý den mu volá rozrušená sestra z nemocnice, že pacient stojí oholený v koupelně a chce jít domů. A po několika dnech konstatují i lékaři, že po rozsáhlé rakovině není ani stopy. Zázrak z Francie otevřel cestu k zahájení procesu svatořečení známého polského kněze. Otec Popieluszko byl opravdu muž Boží, nejen proto, že zemřel jako mučedník. Záhy se stal duchovní oporou hnutí Solidarita v Polsku, a tím i trnem v oku totalitnímu režimu. Bylo jen otázkou času, kdy bude jakožto nepohodlný obhájce pravdy a spravedlnosti odstraněn. Byl zavražděn v říjnu roku 1984, ve věku pouhých sedmatřiceti let. Rozjímání bolestného růžence, která pronesl v Bydhošti těsně před svou násilnou smrtí, odhalují hloubku a ryzost jeho křesťanských postojů, ale též prorocké vnímání znamení doby.
