Ústředním motivem knihy je pobývání lidského společenství na této planetě od narození do smrti. Začíná úvahou o relativnosti pojmu cizinec, neboť cizím se může člověk cítit i v prostředí, kde se narodil, a opačně. Na to naváže příběh o tom, jak důležité je zejména pro dítě od narození, ale i pro dospělého člověka vnímat, že je ve „svém světě“ vítán. Dále se autor zamýšlí nad významem pohostinství v různých tradicích, významem domova, pocitem odcizení i možnostmi, jak jej překonávat. Ze svých úvah nevynechává ani Boha: Je Bůh v našem světe vítán? Nebo je to jediný dokonalý cizinec?
