Unikátní kniha o -praktické teorii- fotografie.
Autoři se vyslovují v celkem 14 kapitolách ke specifikům fotografie formou teoretických esejů. Shromáždili 100 fotografií (černobílých s menším zastoupením barevných) více než 80 českých fotografů z hluboké fotografické minulosti až po současnost ke každé fotografii jeden rozbor, postřeh a charakteristika, vše ve věcné, zasvěcené, odborné a přesné rovině.
Kniha autorů Ludvíka a Alexandra Baranových Obraz jako dialog s časem nemá být a není praktickým návodem, jak zhotovit -mistrovské dílo-, ale knihou, která má zájemci o fotografii ukázat mnohostranné možnosti zachycení skutečnosti a dát podněty k přemýšlení i srovnání s vlastní tvorbou.
V teoretické části autoři přijatelnou formou přibližují vztah fotografie a filozofie, uvádějí základní názory na specifiku fotografického díla. V jednotlivých kapitolách nám zprostředkovávají pohled na -obraz- od paleolitu přes první fotografii světa, klasiky české fotografie až po současné amatérské fotografy. Toto seznámení není pouze formou teoretických pojednání, ale formou charakteristik a rozborů sta fotografií. Jsou mezi nimi snímky například Rudolfa Němečka, Jana Anděla, Jiřího Havla, Miroslava Jodase, Ludmily Duškové, Miroslava Vojtěchovského, ale i Josefa Sudka, Václava Chocholy, Karla Ludwiga, Slávy Štochla a dalších devadesáti fotografů. Autorům se podařilo shromáždit základní názory na specifikum fotografického díla. Oprávněně poukazují na uměleckohistorické aspekty fotografického obrazu a fotografického umění. To je důležité zejména v současnosti, kdy jsme fotografickými obrazy doslova zaplaveni a mnohdy se dává přednost diskuzi o fotografické technice.
Skutečnost, že se v knize můžeme seznámit i s tvorbou současných fotografů a s názory autorů na jejich fotografie, nám umožňuje udělat si lepší představu o tom, jakým směrem se současná fotografie ubírá, a také obrázek o své fotografické tvorbě.
Dotisk původního vydání z roku 2007 (vyšlo ve vydavatelství NIPOS).
