Drahá Melrose, když jsem tě viděl poprvé, byla jsi jen cizí holka. Podruhé už jsi se mnou bydlela. A při třetím setkání jsi mi dala jasně najevo, že se staneš tím největším trnem v oku, jaký jsem kdy zažil. Ve sprše zpíváš příliš hlasitě a vypotřebuješ všechnu teplou vodu. Jsi neuvěřitelně panovačná. Všemožně mi komplikuješ život. Ale ať se snažím sebevíc, nedokážu na tebe přestat myslet. Popravdě nedokážu po tobě přestat toužit. Chtěl jsem ti to říct. Chtěl jsem si s tebou sednout, překonat svou hrdost, vzdát se svého nevázaného způsobu života a ukázat se ti ve světle, v jakém mě ještě nikdo neviděl, ale potom přišlo to vyznání, a zcela změnilo situaci; zpráva natolik šokující, že mi vzala dech. Nikdy nepochopím, jak je možné, že jsem to nepředvídal.
