K své jubilejní (desáté) sbírce Dynka uvádí: „Nevěřím, že jsem žil. Kdykoliv jsem měl volnou chvilku. Poukázat na skutečnosti, které jsou tytam. Beton této lokality, vazkost bahnitých nánosů, latě, lezecké stěny. Nevěřím, že žiji.“ Pomor je nesporně korunou Dynkových sbírek předchozích. Svrchovaná hra zkratek a aluzí, dechberoucí intimita. Utkáno filigránským básnickým jazykem!
