Název povídkové sbírky Martiny Bartošové evokuje draní peří, tedy činnost, kterou si v podvědomí spojíme s našimi babičkami a prababičkami někde na venkově. Dějištěm pestrých a rozmanitých příběhů je většinou opravdu moravská vesnice (jindy ale například jadranské pobřeží), jejich hrdiny však nejsou jen starousedlíci okopávající vinohrad. Jsou to lidé dnešní doby, kteří jsou nám díky autorčině vypravěčskému umění velmi blízcí. Nejedná se také o žádné idylické obrázky, spíš naopak. Soužití několika generací, rodinné tradice a vztahy na jedné straně člověka posilují, snadno se však také mohou změnit v břemeno k neunesení. Autorka vypráví výstižným, místy až poeticky bohatým jazykem, proloženým krajovými nářečními výrazy, který podobně jako to víno občas zajiskří humorem, jindy naopak odhalí neveselou, ba i tragickou tvář pravdy.
