Jaké jsou základní principy správného logického usuzování? Ve snaze odpovědět na tuto otázku
vykrystalizoval v průběhu devatenáctého století sytém, který je dnes znám jako klasická logika. Ta se
postupně stala obsahem základních kurzů logiky na humanitních i technických oborech po celém
světě.
Úspěch klasické logiky má dobré důvody: eleganci, jednoduchost a vyváženost základních principů,
expresivní sílu a schopnost integrovat v sobě starší teorie spojené s aristotelskou i stoickou tradicí.
Klasická logika se skvěle osvědčila jako logika jazyka matematiky. Jestliže ji však aplikujeme na běžný
jazyk, vynořuje se řada problémů, jež se týkají zejména hypotetických vět a jejich role v běžném
usuzování. A právě na paradoxní aspekty klasické logiky související s hypotetickými větami se
zaměřuje tato kniha. Autor v ní představuje nejvlivnější argumenty na obhajobu klasické logiky, ale i
nejvýznamnější teorie, jejichž cílem je klasickou logiku revidovat. V závěrečné části rozpracovává svůj
originální přístup k uvedeným paradoxům. Hlavním závěrem knihy je ilustrovat postupy a metody
moderní filosofické logiky s důrazem na její vztah k přirozenému jazyku a běžnému usuzování.
