Monografie pojednává o pracovním poměru v letech 1945 až 1965 na území nynější České republiky, zaměřuje se na jeho charakteristické znaky a obsahové náležitosti a tyto předkládá se zasazením do dějinných souvislostí a obecného právního vývoje tak, aby byl zachycen nejen stav soudobé právní úpravy, ale i širší kontext. Náležitá pozornost je však věnována také orgánům veřejné moci, mocensky působících při usměrňování pohybu pracovních sil, stejně jako jednotlivým prostředkům, jež napomohly realizaci národní mobilizace pracovních sil. Pracovní poměr vznikal a zanikal právě v rámci stanovených direktiv, smluvní svoboda byla do velké míry omezena, což se promítlo nejen co do otázky uzavírání a rozvazování pracovního poměru, ale též do pojetí a rozsahu okruhu subjektů pracovněprávního vztahu, odměny za práci, pracovní doby, otázek bezpečnosti práce, zastupování zaměstnanců v odborových organizacích a řešení pracovněprávních sporů. Zvláštní pozornost je přitom věnována zvláštním druhům pracovních poměrů.
