Publikace přináší první úplnou edici dvou dosud prakticky nedostupných „fiktivních cestopisů“ Matěje Václava Krameria. Texty z let 1803–1804, v nichž autor seznamuje českého čtenáře počátku 19. století s reáliemi Indického subkontinentu a Šrí Lanky a které jsou vůbec prvními česky psanými zprávami srovnatelného rozsahu o těchto zemích, představují zároveň významný reprezentativní vzorek česky psané osvícenské didaktické literatury a svědčí o autorově programové snaze po vzdělávání a aktivní osvětě – či přímo „osvěcování“ – venkovského čtenářstva. Vlastní text edice je doplněn podrobnými komentáři, jejichž úkolem je především identifikace četných indických reálií a také vysvětlení množství „aktuálních“ dobových narážek, s nimiž oba texty hojně operují; edice je též vybavena diferenčním slovníčkem, usnadňujícím četbu raně obrozenského textu. Závěrečná studie Jiřího Hubáčka mapuje obraz Indie v českojazyčné produkci konce 18. století, na jehož základě vymezuje význam a funkce obou předkládaných Krameriových textů a zasazuje je do kontextu dobového evropského myšlení o Indii.
