Kniha mladé badatelky se v jedinečné historické sondě z pomezí dějin vědy, vědní politiky, expertních kultur a dějin společnosti zabývá dobovými představami o jaderné energii a energetice v Československu v padesátých letech 20. století. Zaměřuje se na popularizaci tohoto tématu v československém tisku ve zmiňovaném období a přináší analýzu čtyř hlavních motivů, v jejichž rámci se tehdy o jaderné energii a energetice často informovalo – utopistického konceptu „atomového věku“, jeho údajného komunistického charakteru, spuštění první sovětské jaderné elektrárny a nakonec nabídky sovětské pomoci Československu s jeho mírovým jaderným programem. Věnuje se také některým konkrétním představám o budoucích (nejen) technických vymoženostech atomového věku, od dopravních prostředků až po termojaderné elektrárny. Závěrečná část pak ukazuje, jak se obrazy jaderné energie a energetiky v dalších dekádách proměňovaly i jak se dále vyvíjely osudy tvůrců obrazů jaderné energie z let padesátých.
