Eleonora Akvitánská patřila k předním a zároveň nejspornějším ženským osobnostem středověku. Byla krásná, inteligentní a svéhlavá a za života se o ní šířily nejrůznější, a zdaleka nikoli nepodložené pikantní zvěsti. Vyrostla na nevázaném okcitánském dvoře, na němž působili slavní trubadúři, a dokonce se tvrdilo, že předsedala soudům lásky. Nejprve se provdala za francouzského krále Ludvíka VII. a poté za anglického Jindřicha II., jemuž porodila syny Richarda Lví srdce a Jana Bezzemka. Dožila se dvaaosmdesáti let, ale protivenství a tragédie z mladších let překonala teprve v pokročilém věku a stala se prakticky suverénní vládkyní Anglie.
