Jsou dějinné události vězněm svého času, nespojitými epizodami bez vyššího smyslu? Nebo obsahují nějaká poselství, jimž můžeme i dnes rozumět? A rozumíme správně, když naši předkové uvažovali úplně jinak? Jsou vůbec doby minulé důvodem k optimismu? Je ještě naděje? Trochu mysteriózní pozadí velmi starého domu, nadaného pamětí a schopností rozpoznat dobré od zlého, spojuje přímo či nepřímo několik postav, které by snad mohly odpovědět. Nebo aspoň naznačovat. Ti, kteří tu skutečně byli – muž z pravěku, kupec Sámo, Ibráhím z Tortosy, Přemysl Otakar II. i císař Karel IV. A také ti, kteří docela snadno existovat mohli – holandský rytmistr kavalerie, pražská židovská rodina, bezejmenný normalizační disident či stejně bezejmenný šíbr doby nedávné. Mnoho otázek – málo odpovědí. Dům na ně hledí se starozákonní přísnosti.
