Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet. Kromě toho Kepler zkoumal fyzikální příčiny pohybu planet, a tím udělal první krok na cestě k moderní astrofyzice. Naše kniha obsahuje stručný výbor z Nové astronomie. Zařadili jsme do něj Keplerův obsáhlý úvod ke spisu, jenž byl určen pro laické čtenáře. Dále jsme přeložili kapitoly 57 až 60, které obsahují klíčové myšlenky díla. Překlad byl doplněn dvěma doprovodnými texty, které vysvětlují kontext vzniku díla a jeho význam pro dějiny vědy.
