Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha. Pochází z aramejského a řeckého označení Velikonoc, odvozeného z hebrejského pesach. V anglosaském a germánském světě jsou Velikonoce nazývány slovy Eastern a Ostern. Názvy snad vznikly podle bohyně jara Ostary (Eostre) či zkomolením středohornoněmeckého Urständ (zmrtvýchvstání) nebo Osten (východ). Slovanské Velikonoce (např. pol. Wielkanoc, sloven. Veľká noc) odkazují na Velkou noc, slavnost Kristova zázračného zmrtvýchvstání.
Prvním a nejdůležitějším dnem Velikonoc je Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně či Neděle Zmrtvýchvstání). Boží hod velikonoční je prvním dnem velikonoční doby, která trvá 50 dní a je nejradostnějším obdobím křesťanského roku. Valburga Vavřinová navazuje na svoji úspěšnou věcnou encyklopedii Abeceda Vánoc a chce, abychom o Velikonocích přemýšleli, a nejen si užívali pomlázky.
