Je s podivem, že jako zdroj básnické inspirace zůstávaly numerologické příručky (na rozdíl od slangů, profesní mluvy a webových jazykových mikrosvětů) až dosud nepovšimnuty. Ivana Kašpárková si ve své knižní druhotině tento materiál přizpůsobila vlastním potřebám a z tajuplně komického světa esoteriky vytěžila sevřenou sbírku básní v próze. Surreálné ptydepe horoskopů a tarotu se v jejím tvůrčím soukolí stává nečekaně tvárným prostředkem k vyjádření tísnivých i úsměvných prožitků a životních zkušeností. Tajemnost a nadpozemská zásvětní atmosféra přitom zůstávají zachovány, řeč čísel mluví v neznámém, ale podivně srozumitelném kódu. Originální příspěvek ke konceptuálně laděné poezii tak zůstává intimní a přese vše lyrickou zprávou.
