Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu. V páté knize obhajuje Órigenés křesťanskou naději na zmrtvýchvstání těla a odmítá Kelsovo srovnání židovských a křesťanských zásad zbožného života s náboženskými a kulturními zvyklostmi ostatních národů ovládaných místními božstvy. V šesté knize reaguje na Kelsovu kritiku křesťanské cesty k poznání Boha a polemizuje s jeho výzvou ke studiu platónské theologie. Kelsův obraz křesťanských mystérií, které jsou podle něj pouhou napodobeninou Mithrova kultu, je podle Órigena založen na Kelsově náhodném seznámení s ofitským diagramem pocházejícím od jedné bezvýznamné sekty.
