Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti. Zvláštní pozornost věnuje vývoji jeho myšlení v dialogu s Walterem Benjaminem a dalšími současníky. Osvětluje klíčové momenty Adornovy filosofie, např. jeho pojetí dialektiky, důraz na objektivitu pravdy, ale též na tvůrčí roli subjektu v poznávacím procesu. Rekonstruuje Adornovu filosofickou metodu a velmi pečlivě projasňuje vztah mezi teorií a praxí, filosofií a uměním, pojmovostí a názorností. V českém prostředí se jedná o klíčový příspěvek umožňující adekvátnější pochopení a docenění kritické teorie.
