Edita Steinová (1891-1942) byla svatořečena r. 1998 a jako spolupatronka Evropy patří k nejvýznamnějším světeckým postavám nejen naší doby, ale i dějin církve. Kniha Joanne Mosleyové představuje čtenářům Editu jako ženu, jež svou odvahu čerpala z každodenního setkávání s Bohem. Svým vnímáním podstaty duchovního života daleko předběhla svou dobu, například v tom, že modlitbu nestaví do protikladu k angažovanosti pro svět, ani nevnímá zasvěcený život jako „útěk ze světa“ nebo „zřeknutí se světa“, ale jako službu pro druhé a pro svět.
Kniha je zaměřena především na vnitřní život Edity Steinové, který byl podstatnou hybnou silou všeho jejího konání ještě dávno před vstupem do kláštera. Ukazuje její hluboký život modlitby, hledání pravdy a Boží vůle, které vyústilo až v naprosté sebedarování. Druhá část knihy přibližuje čtenáři některé vzory svatosti, které světici inspirovaly po celý život. V první řadě jsou jimi Ježíš a jeho matka Maria, ale také prorok Eliáš, starozákonní královna Ester, svatý Jan od Kříže, svatá Terezie z Lisieux a další velikáni dějin církve.
