Kniha, která je unikátním ego-dokumentem a historickým pramenem k poznání pro dějiny Československa v éře studené války, se zaměřuje na československo-čínské vztahy po úmrtí Mao Zedonga (1976). Ty se oficiální představitelé ČSSR pokusili vyložit jako příležitost k překonání důsledků sovětsko-čínské roztržky ve vzájemných vztazích. Nové vedení čínských komunistů se ovšem zajímalo o nesovětskou cestu ke komunismu a zvažovalo i řešení reprezentovaná reformními komunisty. Skupina Listy se pro tyto kontakty rozhodla po roce 1979, v reakci na úspěch čínské cesty svého vůdčího představitele a zároveň poslance Evropského parlamentu Jiřího Pelikána. Kniha sleduje přípravu, průběh a výsledky navazující cesty mluvčích skupiny Listy do Číny v březnu 1981. Činí tak prostřednictvím komentované edice relevantních dokumentů z osobního archivu Adolfa Müllera a cestovního deníku Michala Reimana. Závěrečná studie přibližuje v kontextu oficiálních československo-čínských mezistranických vztahů na přelomu 70. a 80. let charakter a dynamiku vztahu skupiny Listy k Čínské lidové republice a nastiňuje důvody, které během roku 1983 rozhodly o čínském obratu od komunikace s československou reformní levicí k uzavření spojenectví s konzervativními představiteli komunistického Československa, které původně Peking odmítal.
