V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná Pýthagorova tabule (mensa Pythagorica) nebo také geometrická deska (mensa geometricalis) čili abakus. Za čelní protagonisty užívání nové podoby tohoto nástroje lze označit Gerberta z Remeše (zvaného rovněž z Aurillacu, z Bobbia či z Ravenny, papež Silvestr II.) nebo jeho následovníka Bernelina mladšího z Paříže. V této knize jsou bilingvně latinsko-česky publikovány jejich texty o způsobech, jak na abaku počítat - Gerbertova Pravidla počítání na abaku (Regulae de numerorum abaci rationibus) a Bernelinova Kniha o abaku (Liber abaci). Těmto spisům předchází úvodní studie seznamující s tradicí abacistického počtářství na latinském křesťanském Západě a knihu završují přílohy, v nichž jsou graficky zachyceny výpočty na abacistické desce, jak je ve svých dílech oba středověcí autoři popsali.
