Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem.
